Zámek Konopiště

Historie zámku

Ačkoli je v současné době Konopiště označováno jako zámek, jeho původní majitelé zbudovali hrad. Na konci 13. století tak vznikla na místě z jedné strany chráněném bažinami gotická tvrz podle vzoru francouzských kastelů. Zbudovat si ji nechali páni z Benešova, kteří sem přesídlil ze svého rodového sídla.

Podle historiků získal mohutný hrad své jméno podle polí, na kterých se pěstovalo konopí. Lány se nacházeli v blízkosti stavby.

Konopiště bylo hned od prvních kapitol své historie výjimečné. Ačkoli se většina českých hradů při své obraně spokojila pouze s jednou, maximálně dvěmi věžemi, majitelé Konopiště se rozhodli, že nebudou troškařit. A tak se nad obdélníkovým půdorysem hradu tyčilo hned sedm věží, které stavbě dodávaly majestátní vzhled. Připočteme-li vynikající polohou – tvrz byla mimořádně dobře chráněna.

V první třetině 14. století získali Konopiště Šternberkové a začala tak další kapitola v hradní historii, během níž se tady vystřídalo mnoho majitelů z nejslavnějších šlechtických rodů. Šternberkové však Konopišti příliš štěstí nepřinesli. Zdeněk Konopišťský ze Šternberka totiž sice zprvu patřil k přívržencům Jiřího z Poděbrad, později však přešel na druhou stranu a stal se velitelem takzvané Zelenohorské jednoty, která s králem bojovala. V důsledku toho byly všechny jeho hrady obleženy královským vojskem. Tomuto osudu neuniklo ani Konopiště. To však ze všech hradů odolávalo nejdéle a jeho vyhladovělá posádka se obléhatelům vzdala až po osmnácti měsících.

Významným zlomem v konopišťské historii bylo 17. století, kdy hrad koupili Hodějovští z Hodějova. Vzhledem k tomu, že šlo o poměrně zámožný rod a středověký hrad už nedostačoval dobovým nárokům na bydlení, investovali do jeho renesanční přestavby. Zbořily se některé obranné zdi a pro potěchu šlechtických očí se osázel holý vrch, na kterém Konopiště stálo.

Pro aktivní účast na stavovském povstání však Hodějovští o svůj majetek přišli a začalo období, kdy Konopiště často měnilo své majitele, přičemž šlo většinou o změny, které zámek vrhaly do stále větších dluhů. Kromě toho se proti jednomu z pobělohorských majitelů, Pavlu Michnovi z Vacínova, zvedlo lidové povstání, během něhož byl zámek vypálen. Po třicetileté válce, při které Konopiště dobili Švédové, byl zámek velmi zadlužený a zchátralý.

V 18. století koupil zadlužené Konopiště rod Vrtbů, kteří se rozhodli přestavbu dokončit. Dali si vystavět novou budovu s honosnými komnatami, pět ze sedmi gotických věží snížili na úroveň ostatních staveb a založili zámeckou zahradu.

Po rodu Vrtbů vlastnili nějaký čas Konopiště Lobkovicové, a pak se už konečně dostalo do rukou svému nejslavnějšímu vlastníkovi, který se do jeho historie zapsal nesmazatelným písmem. Šlo o habsburského arcivévodu Ferdinanda d´Este, synovce císaře Františka Josefa I. a následníka trůnu. Arcivévoda byl silně romantického založení a dal si zámek upravit tak, aby se přiblížil své původní středověké podobě. Současně dal zrušit hospodářské a průmyslové podzámčí a založil velký anglický park. Za arcivévodova působení vznikla také jedinečná střelnice, svatojiřské muzeum a mimořádná sbírka loveckých trofejí. Ferdinand d´Este byl všestrannou osobností a do zámecké historie se zapsal nejen svým pohnutým životním osudem, ale i nejrůznějšími úpravami, přestavbami, vynálezy a dobovými vymoženostmi, které v současné době činí z z prohlídky zámku mimořádný zážitek.

Dnes je objekt majetkem státu a v návštěvních hodinách se sem můžete zajít podívat. Interiéry jsou zařízeny tak, jak bývali za posledního významného majitele – několikrát připomínaného arcivévodu Ferdinanda d´Este.